Proč takovýhle billboardy nemůžeme mít i v česku? Tuhle fotku dal někdo na Twitter.
Srpen 2010
Nefunguje
4. srpna 2010 v 20:20 | Tery | News about Blog and Webmiss
Ani vám nevím proč tenhle článek píšu. Nejspíš si ho stejně ani nepřečtete. V posledních dnech jsem zveřejnila celkem dost článků, ale ani jeden se mi neukázal na blogu, ale jestli si tohle čtete, tak už to konečně zase funguje. V tom případě se těžte na zítřejší den, kdy bych sem přidala co se stalo s Mashley, když jsem byla na dovolený.
Každopádně jsem dneska neudělala žádný pokus funkčnosti, protože jsem nebyla celý den doma - 2 hodiny u své očařky, pak zbytek dne u mámy v práci a jsem na prášky.
Avatar by Sara
I'm Back
1. srpna 2010 v 23:21 | Tery | News about Blog and Webmiss
Dovolnte mi začít jednou větou a to že tenhle avatar dělala Sara z PGS (kde jak víte už není). A ještě chci upozornit aby jste nečetli tenhle článek. Jde pouze o to, že jsem si potřebovala zavzpomínat a nechtělo se mi přihlašovat na osobák.
Ale teď k tomu co jsem chtěla napsat. Ano, skutečně jsem se dneska vrátila z dovolené, kterou jsem strávila ve Starých Splavech. Bylo to tam úžasný. Můžu napsat jenom, že jsem z knížek, co jsem si vezla, přečetla asi 2 stránky. Nakonec to tam vůbec nebylo takový, jaký jsem čekala. Nejvíc za to nejspíš mohl fakt, že tam Kuba s jeho tátou Pavlem a Terkou byli o týden dříve - čili jsme se minuly, ale Kuba s Pavlem se na nás jednou přišeli podívat (a Kubík si s novým řidičákem rovnou odřídil cestu domu). Byla to fakt celkem zábava. A konečně jsem našla tři dospělé, se kterými se si hrozně dobře kecalo. První byl právě Pavel, se kterým jsme kecali přez 2 hodiny na molu, když jsme sledovali jak Kuba jezdí na plachetnici, čímž se dostávám ke 2. človíčku. I když je mu jenom osumnáct a já ho pořád mám jako toho sedumnáctiletýho kluku z loňskýho roku, už je dospělí. Ale až na řidičák a věk se vůbec nezměnil. No a poslední človíček je jeden kluk, který bydlel na stejné chatě - bylo tak 7 pokojů, naše rodina zabrala 2 a ta jeho 4, takže taky celkem síla. Jemu bylo devatenáct a zase tak moc jsme se nebavily, ale když jo, tak to stálo za to, protože jsem z něj cítila, že se se mnou nebaví jako s malým děckem (což byl jediný, vzhledem k tomu že na chatě byli 3 děti mladší 4 let, 6 dětí mladších 15, pak jsem tam byla já a Nikča, který bylo šestnáct a pak už jenom 2 kluci osumnáct a právě devatenáct (čili skoro víc dětí jak rodičů).
Jinak jsem si to celkem užila, až na to, že jsem musela se vším pomáhat, zatímco ostatní děti z naší rodiny (Káťa(12) a Pepa(10)) jenom seděli a povalovali se. LOL to jsem toho napsala. Už chybí napsat jenom to, že jsem si toho užila a domů jsem přijela s opět novým pocitem, ale to podle toho co jsem psala jste mohli poznat. Celkem se mi po vás stýskalo. No nic, já si jdu číst a přemýšlet nad tím, jestli tyhle úžasný lidičky ještě někdy uvidím - doufám že alespoň některý jo.

















